Pro batolata něžně, s citem, láskou a empatií

Je k neuvěření, že si kladenský primátor Milan Volf za přičinlivé pomoci ředitele Městského divadla Tomáše V. Hrona vybral něžnou a křehkou inscenaci MáMě, aby z ní udělal obscénní kus, z něhož jsou údajně znechuceni rodiče a ředitelky mateřských škol. Po zhlédnutí dnešní odložené premiéry je jasné, že jde o svévoli a záminku ze strany zřizovatele, který tak může předvádět, jakou má nad divadlem moc. Ještě horší je, že ředitel – v tomto případě jednatel – městského „eseróčka“ se nepostaví za své tvůrce a herce, kteří odvedli výbornou práci, ale rozhořčeně přikyvuje radnici. Ta neměla jediný důvod zrušit přípravu inscenace v generálkovém týdnu a následně premiéru, všechno, co primátor a jednatel uvedli, je vylhané a zlovolné. Inscenaci neviděli, pouze se seznámili s kratičkou upoutávkou a vycucali si z prstu, že je neslušná, protože v ní herečka vystrkuje hlavu z růžové látky. [caption id="attachment_177903" align="alignnone" width="513"] ZDROJ Divadlo Lampion[/caption] Inscenace MáMě, která je určena batolatům, je nejenom povedená, ale tvůrci a dvě herečky do ní vložili spoustu citu, hravosti a empatie a stvořili řadu momentů, které bezprostředně dojímají. Vypráví o zázraku zplození, o čekání na miminko i o tom, jak se narodí. Hrací prostor vynalézavě evokuje hřejivý, objímající a bezpečný vnitřek mámina břicha; výtvarné řešení, jehož autorkou je Petra Vlachynská, tvoří velký kulatý růžový stan z pružné látky, z jehož stropu visí látkové růžové zvonce nebo možná cecíky, po kterých se miminka natahují. Stan má pohyblivou podlážku, na které se nejlépe leze po čtyřech. Sem se nasoukají diváci a sem za nimi několika otvory vstupují dvě herečky, Štefánie Šubová a Kristýna Dámová. Mají na sobě nebesky modré kostýmy, nejdřív prošívané overaly, pak velké těhotenské šaty, pod nimiž je velké požehnané břicho. Obecenstvo tvořené dospělými a maminkami s batolaty se v uzavřeném růžovém vaku, v němž nejdřív dostalo možnost zabydlet se, cítilo velmi komfortně a nechávalo se příjemně kolébat atmosférou. MáMě je částečně nonverbální inscenace, ale jsou tu i dobře zvolené textové pasáže nebo třeba jen výkřiky, hned úvodem pobaví „sebrané pocity“ budoucích maminek i jednoho osmnáctiletého otce. Režisér i obě herečky našli přirozený komunikační kód pro nejmenší diváky a zároveň dokázali oslovit hravostí a jednoduchou divadelností, která pracuje s výtvarným znakem. Dospělí byli okouzleni od první chvíle, kdy se na stropě třásla světýlka a pak putovala po obvodu, ale nejlepší vysvědčení tvůrcům dala miminka, která všechny drobné a půvabné nápady, vjemy či zvuky sledovala s velkým zaujetím a větší děti reagovaly nadšeně a bezprostředně. Ať už za látkovou stěnou jako špunty z láhve vyskakovala světýlka, spermie, které výmluvně křičely „já, já“ a draly se o své místo, nebo se v otvoru objevil nos či ucho, jak miminko rostlo. A s ním rostlo i břicho, doslova a do písmene buben, na který si maminka zabubnovala, a obě těhotné ženy si pak v duetu zarapovaly výčet neuvěřitelných chutí, které na každou budoucí maminku jdou. Dalo mi práci nevzkřiknout do rytmizovaného skandování malin, mandarínek, vepřových výpečků či láku z okurek škubánky, protože ty jsem já v požehnaném stavu mohla jíst pořád. A to je další významová rovina inscenace: dokáže totiž připomenout ten zvláštní stav čekání a zároveň se při té evokaci dojmout. No a pak už se vystrkují andělská křídla, miminko se brzo narodí a my s ním slyšíme změť nesrozumitelných hlasů, které ho na světě vítají. Spočinutí v růžovém stanu končí, je třeba vyjít do světa, který už tak přátelský nebývá, o čemž svědčí i to, co se s touto inscenací děje a bude dít. Není jasné, jaký bude její osud, na webu divadla Lampion je zatím informace o dvou představeních 15. března. Vedení divadla ale ve své včerejším prohlášení oznámilo odchod. Kladenská radnice a šéf Městského divadla nijak nepřekvapili, arogantně pokračují v nastoupeném kurzu a pletou si základní pojmy spojené s veřejnou službou a uměleckou suverenitou kulturní instituce, jakou divadlo je. Karel Kratochvíl, Tereza Karpianus, Petra Vlachynská: MáMě. Divadlo Lampion Kladno, premiéra 25. února 2025. Zdroj náhledového obrázku Divadlo Lampion.