NÁZORY: Není čas, aby Jan Kolář přestal psát?
Podle Jana Koláře by Ypsilonka měla zavřít krám. A my, co se likvidaci bráníme, jsme jen kapři v rybníce, co se brání vypuštění a z divadla jsme si udělali zaopatřovací ústav. Po přečtení jeho glosy o Ypsilonce v Divadelních novinách soudím, že krám by naopak měl zavřít pan Kolář. Schopnost vnímat fakta je pro psaní do novin zásadní a Kolář ji už nemá.
“Rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy poskytnout divadlo jako další scénu DAMU je správné,” tvrdí Kolář. Realita je jiná. Magistrát chce Ypsilonku změnit na organizaci s grantovým systémem, která spolupracuje s DAMU. O žádném zavírání Ypsilonky a následném vzniku další scény DAMU není řeč. Takže buď Kolář neví, o čem píše, nebo vyslepičil něco, na čem jsou hoši tajně domluveni. Magistrát sám divadlo DAMU ani poskytnout nemůže, protože mu Palác Olympic, kde je Ypsilonka, nepatří. Ani to si Kolář není schopen zjistit.
“Režijní metodu Jana Schmida … je možné rigidně uplatnit jen jako jalovou nápodobu.” – Další nesmysl. Kolář asi nikdy v Ypsilonce neviděl žádné představení Jirky Havelky nebo Braňa Holička. Ač byl osm let externím dramaturgem. Havelkovo Drama v kostce se úspěšně hraje dodnes. Žádná rigidní jalová nápodoba, skvělá věc ve stylu Ypsilonky, kterou shlédnul a ocenil i Václav Havel.
“Dlužno dodat, že v posledních pěti letech nebyla Ypsilonka v dobré kondici … “ – To nebylo pět, ale nejmíň deset let. Tehdy o zavírání Kolář nemluvil. Že by to byl jeho rybník, který nechtěl vypustit? Ani magistrátu nevadilo, že se na Schmidovy hry nechodí. A když už někdo našel odvahu na to zoufalství upozornit, zvedla se kulturní fronta s heslem Není Ypsilonky bez Schmida. Což je další nesmysl, který šíří nejen Kolář. Ypsilonka nikdy nebyla jen Schmid, jeho metoda potřebovala a vychovávala tvořivé lidi… Synková, Kořínek, Eben, Ondra Havelka, Schmitzer, Jiráň, Martin Janouš, Dejdar… Skladatelé, textaři, muzikanti, zpěváci, autoři, básníci, spisovatelé, dramatici, režiséři, pedagogové, moderátoři…
Já mám za sebou čtyři úspěšné režie v Divadle Na Jezerce, z toho dvě hry jsem napsal, dvě dramatizoval. Ypsilonka rovná se Schmid? Taková nevzdělanost až uráží.
“Prázdninové iluze… (nová premiéra v Y Martina Janouše) – hodnotit nemohu. Zcela zhnusen tím prvoplánovým bulvárem, připomínajícím komerční televizi Nova jsem šel o přestávce domů. Jan Schmid se musel obracet v hrobě.” – To mě mrzí, že Iluze neplní Kolářovo očekávání. Ale my chceme dělat současné živé divadlo a oslovit i jinou diváckou skupinu, než jen 70+.
Kolář taky psal pro Ypsilonku, společně s J. Schmidem. Dvě hry, v jedné jsem hrál. TGM aneb Masaryk mezi minulostí a dneškem. To byla doba nejhlubší krize Ypsilonky. Nikdy jsem se na scéně nestyděl tak, jako v tomto Kolářově spoludíle. Padesát diváků, o pauze půlka odešla. Na konci pokus o potlesk, diváci nenašli odvahu se na nás podívat a my na ně. Prázdninové iluze Martina Janouše jsou vyprodané a lidé se baví. Ale asi bych měl Kolářovi poděkovat, protože Masaryk byl tak strašný, že mě konečně přiměl k práci v Divadle Na Jezerce, kde jsem od Honzy Hrušínského dostal šanci hrát, psát i režírovat.
Jinak geniální Schmid nevěděl, kdy skončit a předat divadlo mladším, např. již zmíněnému Havelkovi. To dostalo Ypsilonku do krize. Teď má šanci být zas dobrým divadlem, přilákat mladé tvůrce a dát jim možnost ve Schmidově vidění divadla a světa pokračovat po svém. Ale pro Koláře, který má na krizi Ypsilonky podíl, jsme kapři, co si nechtějí vypustit rybník a máme prý zabalit krám… Zjevně má nejlepší profesionální léta za sebou. Fakta ho nezajímají, paměť podivuhodně selektivní, sebereflexe nulová. Čas zavřít krám, pane Koláři. Nejen divadlo, ani noviny nejsou zaopatřovací ústav. Obzvlášť ty placené z veřejných peněz.
Zdroj náhledového obrázku Studio Ypsilon.