SLOVO PŘEDSEDY SPOLEČNOSTI PRO DN: Nedostatek informovanosti (v době nadbytku informací)

Se schopnostmi kriticky myslet, uvědomovat si, chápat, nepodléhat emocím, řídit své uvažování fakty a umět je spojovat do logické souslednosti jsem v našem profesionálním prostředí měl velmi pestré a rozmanité zkušenosti. Týká se to nemalé části divadelního uměleckého prostředí i umělecké kritiky, která se jím živí. Nezapírám, že obojího jsem byl po léta intenzívně účasten.

Nové Divadelní noviny ještě nevyšly a co všechno se o nich i jejich redakci už ví, nebo, přesněji řečeno, neví. Proto několik fakt. Členové Společnosti pro Divadelní noviny, která je vydavatelem Divadelních novin, byli několik posledních let stále méně spokojeni s jejich úrovní, třebaže to nedávali dost intenzivně najevo. Nebyla k tomu ani oficiální příležitost, protože šéfredaktor a předseda Společnosti Josef Herman Společnost v rozporu s jejími stanovami nesvolával. Bylo chybou Společnosti, že nejednala v této věci razantněji. Mluvím-li jen za sebe, spokojil jsem se s několikaletým ujišťováním, že novou šéfredaktorkou Divadelních novin se stane Petra Janák Zachatá, která je postupně promění a přetvoří v moderní divadelní periodikum.  V tom měla myslím důvěru většiny členů Společnosti. Opravňovala ji k tomu její několikaletá kvalitní práce pro Divadelní noviny, odbornost i osobní intenzita. Paní Janák Zachatá se ovšem nakonec rozhodla funkci šéfredaktorky nepřijmout.

V této situaci a v naprostém souladu se svými stanovami vybrala Společnost  v neveřejném výběrovém řízení na základě předložených koncepcí oslovených kandidátů za novou šéfredaktorku Janu Machalickou. Autorem druhé koncepce byl Vladimír Hulec. Hlasování členů Společnosti vyznělo v poměru 11 : 3 ve prospěch Machalické, která se prvním lednem 2025 stala šéfredaktorkou Divadelních novin. Hlasování bylo veřejné a proběhlo nikoli za zády tehdejšího předsedy Společnosti, nýbrž za jeho aktivní účasti. Machalická si právem budoucího šéfredaktora vytvořila i novou redakci. Z předchozí redakce oslovila ke spolupráci pouze Petru Janák Zachatou, ta se však nakonec rozhodla s novou redakcí dále nespolupracovat.

Tolik stručná fakta. Ostatní domněnky, zpochybňování, předběžné úsudky o celkové podobě nových Divadelních novin i o tom, jak se budou nebo nebudou věnovat divadelní kritice, touha soudit je bez konkrétních znalostí, jaké skutečně budou, ať počkají na konec tohoto měsíce. Nové Divadelní noviny poprvé vycházejí 28. ledna.

Je mou povinností vyjádřit se i k dopisu Josefa Hermana, který jsem dostal letos sedmého ledna. Kolega Herman v něm protestuje proti zásahům nové redakce do webových stránek Divadelních novin. Považuje je za skandální a nedemokratické a cítí potřebu informovat o nich Společnost, čtenáře i grantovou komisi Ministerstva kultury, která rozhodne o výši grantu pro Divadelní noviny na tento rok. Reakce Josefa Hermana je lidsky pochopitelná, nebere však v úvahu skutečnost, že všechny texty bývalé i současné redakce jsou majetkem Divadelních novin a institucí, kterým se odpovídají. Je tedy skutečně na nich, jak s texty naloží, které zachovají, které vypustí, v jakých rubrikách hodlají pokračovat a jaké zruší.

Zároveň si myslím, že současný zásah nové redakce do webu Divadelních novin, byť nutný, nebyl domyšlen do všech důsledků. A tak například anketa Inscenace roku se na web vrací, respektive je v něm nově uvedena. Web Divadelních novin za dvanáct let své existence obsahuje téměř dvacet tři tisíc příspěvků. Systém word press je tak na svém maximu, nelze jej navyšovat a, jak jsem si nechal vysvětlit, aby mohl přijímat další informace, je potřeba jej vybraných textů postupně zbavovat.

Vladimír Procházka

předseda Společnosti pro Divadelní noviny